Myšlenkový mišmaš po Kreativu

Teď je na čase se podělit o mé postřehy!

Jak mnozí z Vás vědí, byla jsem na ostravském veletrhu Kreativ. Teď je na čase se podělit o mé postřehy!

Bylo to úžasné. Nikdy jsem nepotkala tolik lidí, kteří by ocenili mou práci i mě jako člověka. Hodně mi to otevřelo oči. Často jsem si říkala, jestli se mi lidé nevyhýbají kvůli mému podivínství. Tam jsem se ale cítila jako doma. Bylo hezké být něčeho součástí. Bylo hezké, když se mnou lidé mluvili. Myslela jsem si, že nerada komunikuji a podívejte! V mém případě šlo jen o to najít ty správné lidi.

Potkala jsem se zde i s pár lidmi, které jsem pozvala a byli úžasní! 

Potkala jsem se zde i s pár lidmi, které jsem pozvala a byli úžasní! Dokonce se rozhodli podpořit můj malý obchůdek a za to jsem jim neskonale vděčná. Moje mamka už odeslala něco z peněz ,
co jsem vydělala, kočičímu útulku Kočka pro Tebe. Byl to můj plán od začátku – odeslat jim něco málo z výdělku a ocenit tak jejich úžasnou a důležitou práci. Určitě se podívejte na jejich stránky a transparetní účet, a pokud budete chtít, tak pošlete něco za sebe. Bez těchto lidí by se kočky v Ostravě neobešly.

Ale by zde také jeden člověk, který z nich vyčníval.

A samozřejmě nesmím zapomenout na nové tváře, které jsem potkala. Od začínajících umělců, kteří míří na uměleckou střední, umělce samotné, děti, kterým se mé výrobky líbily až po ty, kteří se zastavili s úsměvem či milým slovem, všichni byli skvělí. Ale by zde také jeden člověk, který z nich vyčníval. Autorka sbírky básní, Danuta Mendroková. Dokonce jsem měla to štěstí, že jsem její knihu dostala jako dárek. A to jsem ani nevěděla, že máme v životě dost společného. Samozřejmě jsem trvala na výměně knih a ujistila se, že odcházela i ona s tou mou. Pokud tohle čtete, doufám, že se líbila!

Autorka byla dokonce tak odvážná, že psala bez pseudonymu.

Její kniha je ale velmi důležitá. Jmenuje se Radosti a strasti lidské duše a skrývá v sobě rány, o kterých se málokdy dočtete, Zahrnuje malé radosti a hluboké propasti života s depresí. Tato sbírka poezie se snaží odstranit stigma jak okolo toho, řici si o pomoc, když bojujete s takovýmito nemocemi tak okolo nemocí tohoto typu. Autorka byla dokonce tak odvážná, že psala bez pseudonymu. Velký obdiv ode mne. Díky své poruše osobnosti je tohle něco, co zatím nemám kuráž udělat. Alespoň má můj pseudonym váhu. Jakou váhu? Těžkou. Proč? To Vám dnes sdělím. Protože mám pocit, že konečně přišel čas.

Pravý důvod, proč je můj pseudonym Stella Moon je vlastně dost smtuný.

Pravý důvod, proč je můj pseudonym Stella Moon je vlastně dost smtuný. Takže pokud se to dozvědět nechcete, rozumím. Jen zkrátka nečtěte dál.

Můj důvod je jednoduchý. Miluju jihokorejský pop. Miluju tu hudbu, tu atmosféru, mám ráda i některé z idolů. K některým vzhlížím. Ale znám i temnou stránku tohoto byznysu. Ten tlak který je vyvíjen na hvězdy a jejich problémy. Proto nikdy nezapomenu na ty, kteří opustili jak K-pop tak tento svět navždy. Vždy mě kompletně rozbila nová zpráva o někom, kdo si vzal život. Nejvíc mě ale zdevastovala smrt Moonbina z Astra. Začínate vidět to co já?